DŮLEŽITÉ INFORMACE

TERMÍNY AKCÍ

Čarodějnice
se budou konat v obvyklém termínu 30.4. na hřišti.

Žďárská soutěž
v požárním útoku se uskuteční 19.5. od 14 hodin.

Svatojánský jarmark
proběhne 23.6.2018 po celý den, samozřejmě i s naším stánkem.

Dětský den
připravujeme jako rozloučení s prázdninami v sobotu 1.září. Těšte se na spoustu atrakcí.

Dětský kroužek

Probíhá každý pátek od 16 do 17 pro děti od 5 do 7 let, a od 17 do 19 hodin pro děti nad 7 let. Rádi uvidíme i nové tváře. Přijďte se podívat.

Další informace
Stále sbíráme veškerý elektroodpad, pokud nás chcete podpořit tak nám ho můžete nechat u hasičárny. Více informací ZDE

Po domluvě zajistíme na Vaší akci pivo Kozel 10° a 11° za nákupní cenu.

Pokud máte jakékoliv náměty k akcím nebo činnosti, neváhejte a dejte nám je vědět.
NÁVŠTĚVNOST
Návštěvnost měřená od 24.4.2013

TOPlist

Funkční značení členů jednotek SDH

Hasiči u zásahu plní různé funkce, které jsou dány jejich odborností. V rámci jedné jednotky SDH (dále jen JSDH) se rozlišují zejména následující hlavní funkce:

  • Velitel jednotky: Je jediný v JSDH, je zodpovědný za řízení a školení celé jednotky.
  • Velitel družstva: V JSDH je jich několik. Velitelé družstev prochází stejným školením jako velitel jednotky. Zasahující jednotka musí vždy vyjet s alespoň jedním velitelem, je jedno, jestli velitelem jednotky, nebo velitelem družstva.
  • Strojník: Řídí auto, obsluhuje čerpadlo.
  • Hasič: Ostatní členové jednotky.

Zasahující jednotka vyjíždí s alespoň jedním velitelem (je jedno, jestli velitelem jednotky, nebo velitelem družstva) a alespoň jedním strojníkem, který řídí a obsluhuje cisternu.

Každý hasič může mít navíc různé kurzy a specializace, např. školení na práci s motorovou a rozbrušovací pilou, nositel dýchací techniky, zdravotník, obsluha výškové techniky apod.

Protože u události zasahuje většinou několik jednotek, je nutné dále rozlišovat hasiče z pohledu velení u zásahu. Zejména se rozlišuje velitel zásahu, kterým je jeden z velitelů zasahujících jednotek. Většinou se jedná o velitele hasičského záchranného sboru ČR, nebo první dobrovolné, která na místo události dorazila.

Existují různé způsoby rozlišení zasahujících hasičů. Následující text přináší jejich přehled.

1. Funkční značení na výložkách

Následující tabulka ukazuje hodnostní značení, které se nosí nejčastěji na pracovních stejnokrojích, tzv. PS II, případně na vycházkových stejnokrojích (u dobrovolných jednotek jen zřídka). Pracovní stejnokroje se používají pouze při výcviku nebo při technických zásazích. U ostatních událostí se používají zásahové oděvy, na nichž toto označení chybí a hasiči se rozlišují jinak (viz dále).

 

 

Hasič

 

Starší hasič

 

Strojník

 

Technik

 

Velitel družstva

 

Velitel družstva, zástupce velitele jednotky

 

Velitel jednotky

 


 

2.Rozlišení na zásahových přilbách

Od roku 2009 se používá značení funkcí pomocí barevných pruhů na zásahových přilbách. Protože je tento způsob značení poměrně nový a vyžaduje technickou úpravu (polepení) přileb, tak zdaleka ne všechny jednotky toto značení používají. Dá se ale předpokládat, že se postupem času stane standardem.

znaceni prileb znaceni prileb

Barevný pruh by měl na levé straně obsahovat název jednotky a na pravé straně příjmení a první písmeno jména hasiče. Hasiči, kteří absolvovali minimálně střední zdravotnickou školu, případně kurz "Řidič dopravy nemocných a raněných", mohou používat jako označení hasiče se zdravotnickým vzděláním samolepící znak "modrá hvězda života".

Pokud to konstrukce přilby umožňuje, je možné u velitelských funkcí použít jako doplněk tohoto označení také čelní štítek v barevném provedení shodném s barevným provedením pásu. U ostatních funkcí je možné použít čelní štítek v barevném provedení černém nebo zlatém.

Barevné označení se liší u hasičského záchranného sboru ČR (HZS) a u jednotek sborů dobrovolných hasičů (JSDH), viz následující přehled.

prilba
HZS - hasič
prilba
HZS - velitel družstva
prilba
HZS - velitel čety


prilbaprilba

JSDH - hasič                                       JSDH - velitel jednotky nebo družstva

 

 

 

Označení funkce na přilbě udává v podstatě kvalifikaci hasiče z pohledu velení. Neříká ale nic o tom, kdo z hasičů skutečně v daný okamžik velí. Klidně se totiž může stát, že v rámci jednotky vyjede k zásahu velitel jednotky spolu s velitelem družstva. Pak oba dva mají u zásahu přilbu s oranžovým pruhem. Aktuální velení se proto rozlišuje pomocí výstražných vest nebo rozlišovacích pásek.

 


 

3. Rozlišení pomocí reflexních vest nebo pásek na rukávu

Obecně mohou hasiči při své práci používat oranžové reflexní vesty s nápisem HASIČI, např. pokud pracují na frekventované silnici. Kromě toho ale vesty slouží i k rozlišení funkcí z pohledu velení u zásahu (jako doplněk k rozlišení na přilbách, viz výše). Velitel celého zásahu má proto vždy vestu s nápisem "VELITEL ZÁSAHU". Hasič velící v dané chvíli konkrétní jednotce by měl mít vestu s nápisem "VELITEL JEDNOTKY", případně s nápisem obsahujícím název jednotky, např. "HASIČI HORNÍ DOLNÍ VELITEL". Své vlastní označení na vestách mají také řídící důstojníci (u větších událostí), vyšetřovatelé, tiskoví mluvčí, nebo hasičský psycholog.

Jako alternativu k vestám lze použít červené rukávové pásky se zkratkou funkce, např. VZ pro velitele zásahu.

vesta
Hasič
vesta
Velitel aktuálně velící jednotce

vesta

Kategorie jednotek požární ochrany

Jednotky požární ochrany se pro účely plošného pokrytí dělí následujících šesti kategorií. JSDH Suchý spadá do kategorie JPO V.

JPO I

  • Jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, zajišťující výjezd jednoho až tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich kombinaci.
  • Poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své působnosti.
  • V místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo obsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.
  • Doba výjezdu z místa dislokace do 2 minut.
  • Provádí zásahy i mimo katastrální území obce, v níž jsou dislokovány.

JPO II

  • Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000
  • Doba výjezdu z místa dislokace do 5 minut.
  • Dělí se dále do dvou podkategorií: JPO II/1 a JPO II/2. V prvním případě zabezpečuje jednotka výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu, ve druhém případě zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu
  • Provádí zásahy i mimo katastrální území obce, v níž jsou dislokovány.

JPO III

  • Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000.
  • Doba výjezdu z místa dislokace do 10 minut.
  • Dělí se dále do dvou podkategorií: JPO III/1 a JPO III/2. V prvním případě zabezpečuje jednotka výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu, ve druhém případě zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu
  • Provádí zásahy i mimo katastrální území obce, v níž jsou dislokovány.

JPO IV

  • Jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickou podnikající osobou.
  • Poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS ČR zpravidla na základě písemné dohody
  • Provádí zásahy převážně v areálu podniku, v němž jsou dislokovány.

JPO V

  • Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu.
  • Zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel do 200.
  • Doba výjezdu z místa dislokace do 10 minut.
  • Provádí zásahy převážně v katastru obce, v níž jsou dislokovány.

JPO VI

  • Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickou podnikající osobou.
  • Poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS ČR zpravidla na základě písemné dohody.
  • Provádí zásahy převážně v areálu podniku, v němž jsou dislokovány.

Nezařazené

  • Jednotky PO nezařazené do plošného pokrytí. Nezařazená jednotka sboru dobrovolných hasičů obce má základní početní stav jako jednotka kategorie JPO V. Nezařazené jednotky PO se zpravidla zařazují do druhého a vyššího stupně poplachu v poplachových plánech.

Rozdělení zásahů podle jejich typu

Požár

Požárem se rozumí událost definovaná v §1 písm. m) vyhlášky č. 246/2001 Sb. (o požární prevenci):
"Požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy"

Za požár se také považují výbuchy směsi hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin či prachů s plynným oxidantem. Přitom není rozhodující, zda a kým byl požár likvidován, došlo-li k samouhašení nebo byl-li požár nahlášen příslušnému HZS kraje dodatečně.

Za požár se nepovažuje:

  • fyzikální výbuch, výbuch výbušnin, pokud nedojde k hoření materiálu a konstrukcí po výbuchu,
  • hoření vinutí elektrických točivých strojů elektrickou iniciací, pokud nedojde k rozšíření hoření mimo prostor vinutí,
  • žhnutí elektrické instalace, pokud nedojde k jeho rozšíření mimo instalaci,
  • vznícení, ke kterému dochází při výrobě, pokud v technologickém postupu nelze vznik těchto případů vyloučit a jejich likvidace je technicky zajištěna za předpokladu, že nedojde k rozšíření hoření mimo předpokládanou část technologie, nebo pokud jsou specifikovány výhradně jako provozní nehody, za předpokladu, že nesplňují některý ze znaků definice požáru. Událost se zásahem jednotek PO se v těchto případech nezatřídí jako požár, ale použije se zatřídění událostí podle příslušného předpisu.

Živelní pohroma

Zásah u události spojený s likvidací následků škodlivě působících sil a jevů vyvolaných plošně přírodními vlivy, které ohrožují životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Např:

  • povodně,
  • záplavy,
  • deště,
  • vlivem sněhu a námrazy,
  • větrné smrště,
  • sesuvy půdy,
  • zemětřesení.

Do této kategorie se zatřiďují zejména události, které jsou spojeny s vyhlášením stavu nebezpečí, stupně povodňové aktivity apod.

Technická pomoc

Odstranění nebezpečí nebo nebezpečných stavů menšího rozsahu (mimo dopravních nehod). Např:

  • vyproštění osob z výtahu,
  • nouzové otevření bytu,
  • odstranění překážek z komunikací i jiných prostor,
  • otevírání uzamčených prostorů,
  • likvidace spadlých stromů, elektrických vodičů apod.,
  • odvětrání prostor,
  • čerpání (kromě událostí živelní pohromy),
  • uzavírání a navážení vody,
  • asistence při hledání nástražného systému (např. výbušného),
  • provizorní nebo jiné opravy,
  • vyprošťování předmětů, osob (včetně prací na vodě),
  • spolupráce se složkami IZS.

Taktické/prověřovací cvičení

Předem připravená a naplánovaná simulace mimořádné události za účelem prověření akceschopnosti jednotek a nácviku reálných situací. Hlavním cílem taktického cvičení je nácvik spolupráce jednotek a řešení situací, které mohou nastat při reálných zásazích. Taktická cvičení jsou proto předem konzultována a plánována spolu se zúčastněnými jednotkami. Oproti tomu prověřovací cvičení má hlavně prověřit připravenost a akceschopnost jednotek. O tom, že se jedná o prověřovací cvičení, se tedy jednotky dozvídají teprve po vyhlášení poplachu.

Dopravní nehoda

Zásah u události mající charakter činností spojených s odstraňováním následků kolize dopravních prostředků. Druh dopravní nehody se zatřídí podle převažujícího charakteru nehody.

  • DN silniční - na všech silnicích, dálnicích a rychlostních komunikacích (mimo hromadné DN),
  • DN silniční hromadná - na všech silnicích, dálnicích a rychlostních komunikacích za účasti více než 5 vozidel nebo prostředku hromadné přepravy osob,
  • DN železniční vč. metra - na všech železničních tratích, včetně vleček,
  • DN letecká - spojená s leteckou přepravou včetně bezmotorových letadel,
  • DN ostatní - např. na polních a lesních cestách.

Únik nebezpečných látek

Zásah u události spojený s nežádoucím uvolněním nebezpečných chemických látek včetně ropných produktů (během výroby, dopravy nebo manipulace) a ostatních látek. Zásah k omezení nebo snížení rizika nekontrolovaného úniku hořlavých, výbušných, žíravých, jedovatých, zdraví škodlivých, radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ropných produktů případně ostatních látek do životního prostředí (zemní plyn, kyseliny a jejich soli, louhy, čpavek apod.).

Planý poplach

Činnost jednotky vyvolaná z důvodu ohlášení požáru nebo jiné události jednotce, která se nepotvrdila.

Jiná událost

Zásah u jiné události, např. epidemie nebo nákaza způsobená nebezpečnou nemocí, zajištění podezřelých zásilek, a dále pak všechny zásahy u událostí, které nelze klasifikovat předchozími kategoriemi.

Rozdělení požárních automobilů podle Řádu strojní služby

 

Podle účelu:

Základní zásahové:

DA - dopravní automobil
AS - automobilová stříkačka
CAS - cisternová automobilová stříkačka
KHA - kombinovaný hasicí automobil
PLHA - plynový hasicí automobil
PHA - pěnový hasicí automobil
RZA - rychlý zásahový automobil

Pozn.: Za zkratkou mohou být čísla udávající
jmenovitý výkon čerpadla/stříkačky.
Např.CAS 32 značí výkon čerpadla 3 200 l/min.

Speciální zásahové:

AZ - automobilový žebřík
AP - automobilová plošina
HA - hadicový automobil
TA - technický automobil
VEA - velitelský automobil
VA - vyšetřovací automobil
KA - kontejnerový automobil
AJ - automobilový jeřáb
VYA - vyprošťovací automobil
PPLA - protiplynový automobil

Pomocné:

OA - osobní automobil
NA - nákladní automobil
A - autobus
UA - automobil s účelovou nástavbou
T - traktor

 

zdroj: SDH Suchý - http://www.sdhsuchy.org/

 

 

Podle hmotnosti:

velmi lehké (UL) - nepřevyšující 2000 kg
lehké (L) - převyšující 2000 kg do 7500 kg
střední (M) - převyšující 7500 kg do 14000 kg
těžké (S) - převyšující 14000 kg

Podle konstrukce podvozku:

silniční (1)
smíšené (2)
terénní (3)

Podle rozsahu požárního příslušenství:

Základní (Z)
Speciální:
- redukované (R)
- rozšířené (V)
- technické (T)
- k hašení lesních požárů (LP)
- k hašení (H)
- chemické (CH)
- ropné (N)